Jak jsem se seznámil

 

Někteří kluci na vojnu nevzpomínali v dobrém. Já měl vojnu dobrou, dá se říct vymazlenou. Říkali nám panský kočí. Já jezdil s velitelem pluku. Fakt, lepší vojnu jsem si nemohl přát. Za Čepičky bylo mnoho změn, na některé si člověk musel zvyknout. Místo pane majore se začalo oslovovat soudruhu. Zažilo se to brzy, vykalo se dále. Můj soudruh velitel měl časté jízdy do Doupova, ale přespával vždy v Grandhotelu Moskva v Karlových Varech. Abyste věděli, hotel Moskva byl Čepičkou zabavený, v roce 1945 znárodněný Grandhotel Pupp, který v roce 1951 nechal přejmenovat na Grandhotel Moskva. Paráda. Spal jsem tam při cestách velitele také. Poprvé jsem na vybavení apartmá koukal jako vejr. Ve dvou velkých místnostech se dvěma koupelnami jsem byl sám, úplně ztracen. V koupelně větší než naše kuchyně doma, samé zrcadlo a umyvadlo jako menší vana jsem našel i záchodovou mísu a vedle ještě jednu, podobnou. Asi na nohy, pomyslel jsem si. Prohlížel jsem si to a jednu páčku jsem stiskl. Uprostřed vytryskl mohutný gejsír vody a já oslepl. Upadl jsem na zadek a z té mísy tryskal proud vody jako z vřídla na promenádě. Po chvíli mačkání  různých páček se mi podařilo pramen uzavřít. Mokrý jako hastrman jsem si uvědomil, že jsem se seznámil se zařízením, které jsem dosud nepoznal. Prý to byl bidet. Umyvadlo uzpůsobené pro omývání vnějšího genitálu a řitního otvoru. Do prdele, to byla ale zkušenost. No neměl jsem vojnu dobrou? Měl.